League News - Edit News

News From :

News Title :

News :

Dneeeees se podíváme zpátky do minulosti na to, jak je to ve skutečnosti s brankáři Colorada. Panovaly zvěsti o mnoha nadpřirozených schopnostech, zmrzačených talentech, špatných výběrech na draftu i o trejdech, které změnily chod organizace. Upřímně jsem se nechal inspirovat článkem Lukašenka z Buffala. My se, ale pořádně prohrabeme ve vnitřnostech a o tom, co se stalo před 12 lety až do současnosti.

Bylo, nebylo. Za devatero Rocky Mountains, kousek od Aspenu se nacházelo malé, ale tuze chudé království Zoltána Zolejmána Radoslava I. (nyní přesídlil a okupuje sousední pouštní sultanát v Arizoně). Psal se rok léta páně 2011, kdy v tomto zpustlém uhrovatém kraji našel zalíbení praotec Standa. Zdědil spoustu jmen bývalého východního bloku jako Stastny, Hejduk, Sýkora, Svatoš (dříve), Wolski nebo Budaj. O to větší překvapení nás čekalo v prospect poolu, kde přežila jména Duchene, ROR, Barrie a Grubauer.

Vraťme se ale zpět k hlavnímu příběhu. Laviny měli v A-týmu Craiga Andersona a Petera Budaje, na farmě spoustu darmožroutů včetně nadějného Anderse Lindbacka a v prospektech Philippa Grubauera. Situace to byla příjemná, nicméně vítězná sestava vypadá jinak. Pro ilustraci budu přidávat OV (Overall Rank) u golmanů.

Budaj i Grubauer budou v příběhu hrát velkou roli. První jmenovaný po nástupu nového diktátora vydržel celé dva měsíce (PraOtec nastoupil v srpnu). V trejdu z 5. října, který se upekl na ose Colorado – Montreal se stěhovali  Wolski + Budaj  (OV 68) x Halák (OV 74) + 4.MTL 2012. V tuto chvíli jsme měli dva nadprůměrné golmany, Anderson měl totiž OV 72. Ale jak to v pohádkách bývá, nic netrvá věčně a brankáři z Orientu nebo severních Uher už vůbec ne. Psal se rok léta páně 2012, druhého ledna, a ovečkoMil Halák vydržel necelé 3 měsíce a už si to společně s dalším bačou Višňovským štrádovali do Caroliny.  Na cestě je ještě doprovodil Dupuis, a do Skalistých hor přicházel Top Golman ligy Cam Ward (OV 76) společně s Jayem Harrisonem, Patrickem Dwyerem a ceněným 1. kolem Caroliny (děkujeme Goldi). V té době proběhlo hned několik trejdů odešel Anderson za Jamese Neala, Lindback za Shattenkirka, a pro pamětníky přišel i legendární Spencer Machacek nebo Jonathan Toews. Do branky přišli Andrew Raycroft (OV 65) nebo další němec Thomas Greiss (OV 64).

Nutno zdůraznit, že především Cam Ward měl obří podíl na jediném Stanley Cupu Colorada v roce 2012. Získal za to Vezinu v sezoně 2011/2012. Dalo by se říct, že tenhle golman zanechal výraznou, ale poměrně krátkou stopu. V sezoně 11/12 měl nejvíc výher v lize (sem se počítají i ty z Caroliny) 48 a nejvyšší úspěšnost 91,44%. Sezona 12/13 se nesla v podobném duchu, 60 výher a úspěšnost zásahů 92,3%, dotáhl Colorado k zisku 138 bodů v základní části, leč na Ezolandovy Prdátory to nestačilo, vyhráli President Trophy se 139 body.

Ale, jak Ezolanda předpověděla, tak se také stalo. Dávná kletba severouherských ovcom*dů ze začátku příběhu nám zlikvidovala jinocha Warda, který šel s výkony v reálné sezoně 2012/2013 úplně do háje a proto nám nezbývalo nic jiného, než ho utratit.

V sezoně 2013/2014 za Greisse  (OV 74) přišel stárnoucí Evgeni Nabokov (OV 83) a Ward odešel za dva middle picky. Dva roky po výhře SC byla nálada ponurá a začala doba temna. Instatní řešení v podobě Nabokova vydrželo jen na play off, kde jsme sice překonali Edmonton, ale tvrdě jsme narazili na nárazníkové pásmo Ezolandy (omlouvám se, nenašel jsem lepší fotku Esa, nasazenou na Jolandu, tak raději nechám originál :-D), pro ilustraci na obrázku výše. Konec ve druhém kole Play Off, měl za následek najít dlouhodobější řešení a Evžen šel dál. Sice tento Rus neměl moc dlouhý pobyt v Denveru, za to se Colorado dostalo alespoň do druhého kola, to už se žádnému dalšímu borci nepodařilo.

Sezonu 2014/2015 už opanoval brankoviště Corey Crawford, dvojku mu dělali Curtis McElhinney nebo Reto Berra. Nicméně po Wardovi jsme měli golmany co udrželi formu maximálně jednu sezonu, za Crawforda do New Jersey šlo 1. COL 2015 (Floridou vybrán na této pozici Joel Eriksson Ek). Po sezoně 2015/2016 nám došla trpělivost s Crawfordem, tak šel s Shawem a Kleinem do Vancouveru za Timo Meier, 1+2+3. Sice jsme hodnotou za Crawforda získali víc než jsme dali, ale konečné řešení golmanské otázky bylo v nedohlednu. V následující sezoně přišel mladík Jake Allen, který se stal i novou jedničkou aspoň na další sezonu. Záda mu kryl Eddie Lack. Ovšem ani tato kombinace nepřinesla úspěch. Po sezoně 2017/2018 nám už došla trpělivost úplně  pro věčný vztek se poroučel i Allen. V té době přišel Cam Talbot, který vytvořil pevný blok s Philipem Grubauerem. Talbot v té době chytal ve skvělé formě, nicméně opět ho stihl stejný osud jako jeho předchůdce, v reálu vyhořel a v další sezoně byl parametrově nepoužitelný, co na tom, že od sezony 2019/2020 byl opět skvělým brankářem.

Tahle skutečnost nás vedla k zoufalému řešení, a sáhli jsme po výměně Talbot + 1.COL 2019 (následně STL vybralo Moritze Seidera) x Martin Jones. Pokud váháte, tak tento trejd byl skutečným majstrštykem, který se zařadil na čelní místo v nejhorších výměnách, které jsem za 12 let provedl. Martin Jones do Colorada přišel 5. prosince 2018. S poměrně pěknými parametry a jako tehdy 27 letý golman s obrovským potenciálem. To co se následně stalo většina z vás tuší, ale pro ilustraci přikládám jeho statistiky před a po mé výměně. Uznávám, že rozhněvat si Uheráky a Ezolandu je nepříjemná věc, ovšem co přišlo tehdy mi sebralo chuť se snažit vytrejdovat dobrého golmana. A začal jsem spoléhat na zajímavý výběr v sezoně 2016, Filipa Gustavssona

Období totální rezignace vyústilo v poslední vlnu odporu a tentokrát, jsme chtěli přivést mladého prověřeného golmana, ať to stojí, co to stojí.

Psal se rok 2020 třináctý květen,

byl COVID, k*etén,

byl máj a lásky čas,

a hrdliččin zval ku trejdu hlas.

Pokračování příště.

Password :

Back to Main Page