Bug. Luck. Fuck… a Stuart „Alexis“ Skinner. Tyto pojmy asi nejlépe vystihují nashvillský triumf ve finále Stanley Cupu. Do toho sice Preds vstupovali po ponížení Henkyho a s výhodou domácího ledu jako jasný favorit. Jak se ale záhy ukázalo, ponížit Henkyho není zase tak těžké (pár cour z Havířova by o tom mohlo vyprávět) a rozhodně to není faktor, který by vám zaručoval vítězství proti slovenskému černokněžníkovi.
Po prvních dvou zápasech série, ve kterých Tučňáci rozsekali Preds celkem deseti góly, se zdálo, že Laco si nastudoval příručku Guru Járy a odháčkoval Skinnera. Ten se tak dočasně proměnil v Alexis Crystal i v PNHL a na začátku série si střihnul bukkake na thajském tržišti. Od třetího zápasu dál už ovšem ukázal, že pár desítek asijských výstřiků byla jen povedená dovolená ve stylu Dennise Rodmana, a byl opět ready.
Současně se definitivně začal uplatňovat shora uvedený faktor „luck“, a to dávce, která by uspala stádo koní. Onomu lucku samozřejmě předcházely seismické pohyby v hlavě Esa nebo možná spíš jeho alterega Eza, které vygenerovaly betonářskou lajnu, která byla schopná eliminovat hvězdný útok Pens s Hopkinsem a Thompsonem. Bez onoho betonu by pravděpodobně zůstalo u shora uvedené položky „fuck“ a na Alexis Skinner by se nejspíše vystřídalo celé Thajsko vč. psů a koček.
Luck se ale projevil hned třikrát. Třikrát totiž vyhráli Preds v prodloužení. Třikrát výsledkem 3:2. I onen čtvrtý zápas skončil o jediný gól, byť v tomto případě už v základní části. Definitivní luck pak zařídil v polovině druhého prodloužení šestého zápasu finále kapitán Predátorů Travis Konečník, který Nashvillu vystřelil druhý Stanley Cup v klubové historii – první po třinácti letech.
Podobně, jako se den po vyhraném MS promenádovaly na Staromáku sťaté hokejky, si svoji Cup Parade den po zisku poháru střihnul i Ezo. Akorát teda všichni vědí, že Ezo nelije na Staromáku, ale Jiřáku.
K vítězství Nashvillu lze snad ještě dodat dvě věci. Tu první asi nejlépe vystihuje následující vyjádření nejmenovaného ptáka z Cup Parade: „Když jsem viděl, kdo je v konferenčních finále, říkám si ,ty vole, já nechcu, aby to vyhrál nikdo z nich, ale když už někdo musí, Eso je nejmenší zlo‘, tak na nejmenší zlo!“ Ta druhá se projevuje na počtu a míře stupidních trejdů, které už stačily za posledních zhruba 36 hodin od konce sezony proběhnout. Těm se ale v rámci naší infestikativní činnosti věnovat příště.