Překvapivá zpráva přišla z Michiganu, konkrétně z Grand Rapids.
Jejich dlouholetý hlavní trenér Todd Nelson (též známý svým bouřlivým přístupem) končí po vzájemné dohodě na lavičce týmu i přesto, že jeho bilance je víc než působivá.
Za 7 sezon, které vedl jako hlavní trenér si připsal bilanci 325 - 154 - 43. S týmem pokaždé postoupil do play-off, kde jeho maximum bylo finále konference v roce 20/21. 3x jeho tým neprošel přes první kolo (v letech 15/16, 17/18, 18/19) a 2x skončil ve 2.kole (16/17 a 19/20). Celková bilance v PO na rozhodnuté zápasy 28-29.
V první řadě bych chtěl poděkovat Toddovi za skvěle odvedenou práci.
Časy se změnily. Trenéři získávají respekt upřímností.
Diktátorské praktiky už nejsou povinnou součástí výbavy nejlepších koučů. Vítězí osobní přístup.
Různé osobnosti vytvářejí odlišné náhledy na trenérské povolání. Někomu vyhovuje říkat vše na rovinu a nezajímá ho, co hráč zažívá v soukromém životě. Jiný se naopak pídí po tom, čím hokejista jeho týmu žije, když opustí kabinu. Někdy i zdánlivé maličkosti mohou mít velký vliv na výkony na ledě. Rozdílní hráči ale také preferují různé přístupy trenérů. Z někoho vymáčkne maximum jen drsná promluva, někdo si potrpí na lidštější postupy.
Kouče, který vám ječí zblízka do obličeje, už nepotkáte. To je pravěk. Pochopitelně je důležitý respekt kabiny k trenérovi, ale ten se dnes vytváří právě osobním přístupem a upřímností.