Back to News Index


Time Will Tell 103 aneb všechno má svůj čas – část I výměny

V dalším pokračování svého manažerského manuálu bych se chtěl věnovat faktoru času, který jsem už částečně otevřel v předchozích dvou článcích. Protože kromě řady jiných pouček v PNHL platí i to, že i sebelepší tah ve špatný čas zkrátka a dobře není dobrý tah. 

Začal bych obligátním okruhem tohoto tématu, a tím jsou trejdy připravující tým už na příští sezonu, ale provedené ještě v průběhu té stávající – v lepším případě v play-off, v horším ještě v základní části. Ty jsou často potvrzené na mailu, takže jsou závazné. Jak ale ukazuje historie provádění těchto trejdů, jen málo z nich končí tak, jak přinejmenším jedna ze stran v době provedení zamýšlí. Předně chci opět upozornit, že cílem tohoto článku není kohokoliv urazit - to dělám cíleně a odlišným způsobem. Pouze využívám příklady trejdů, ke kterým v lize dochází. Výtečným příkladem je v tomto ohledu GM Washingtonu, který se už tři roky po sobě zvládnul zbavit s předstihem svého 1. kola v trejdech, kde to rozhodně nebylo na místě.

O tom, že jeho jedničkou v sezoně 2023–2024 bude Anton Forsberg, se například rozhodl už v lednu 2022 – poté, co měl Anton odchytaných zhruba 25 zápasů s úspěšností mírně nad 91 % a současně v době, kdy zdaleka neměl jisté, že ten rok postoupí do play-off. Capitals se tak dohodli na posezonním trejdu s Columbusem. Co se ale nestalo? Asi týden po tomto trejdu se Forsberg zranil, sezona pro něj skončila a jeho výsledný rezultát úspěšnosti zákroků 90,2 % po 28 odchytaných zápasech nestačil ani na to, aby byl kvalitní dvojkou. Alespoň, že Washington postoupil do play-off, a Columbusu tak nedaroval top 16 pick, ale „jenom“ 21st overall.

Tento smělý (a naprosto nesmyslný) tah s sebou nese také jednu další nevýhodu. Pakliže takto kvapně provedete trejd na klíčovou pozici v týmu, např. brankářské jedničky, a po sezoně zjistíte, že ji vlastně nemáte obsazenou, pořád tu jedničku potřebujete, jenom máte o to méně co za ni nabídnout. GM Capitals tak musel v létě shánět jinou jedničku (což mu bylo jedno, takže si nakonec musel nechat vnutit pozdějšího kandidáta na Vezina Trophy Bobrovskyho za 3. kolo).

Opáčko podobně kvapného tahu si GM Capitals střihnul letos na přelomu zimy a jara, kdy ze St. Louis získal Eliase Lindholma za 1. kolo v roce 2025. Lindholm neměl sezonu rozehranou optimálně, ale ani nijak hrozně, navíc mu ještě není ani 30 a bylo jasné, že jeho postavení v jakémkoliv týmu se rapidně nezhorší (což se nakonec zhoršilo), takže hodnotově by snad ani nešlo o úplně špatný trejd. To, co z něj špatný trejd dělá, je naprosté nepochopení několika souvislostí, o nichž jsem hovořil už posledně. Drtivá většina GMs v lize věděla, že St. Louis se v létě budou muset zbavit některého ze svých štědře placených hráčů, a stejně tak si většina manažerů zvládla dopočítat, že jím téměř jistě bude Lindholm. Většina kromě GM Washingtonu, který šel Blues na ruku a dal za Lindholma odstupné, které by Blues v jiných týmech jen horko těžko dolovali.

Tohle otevírá jinou Pandořinu skříňku, a sice leverage všech týmů s dostatečným prostorem pod stropem vůči silným týmům, kterým končí smlouvy (většinou ELC) u klíčových hráčů a je zřejmé, že tihle hráči budou chtít o dost víc peněz. Pakliže se s takovým týmem dohodnete už na jaře, místo toho, abyste využili svojí nesporné a obrovské výhody, mu vždycky půjdete na ruku. Jak by taková situace měla vypadat ideálně? Představte si scénář, že by všichni GMs nechali takovýto silný tým „vycukat“ celé léto a neakceptovali jeho požadavky na odstupné za své hráče. Začíná sezona a tým XY je 6 milionů nad stropem, protože nikdo nesouhlasil s jeho podmínkami trejdu. Sleva za libovolné hráče by v takovém případě mohla být skutečně markantní, protože tým XY by je jednoduše měnit musel. Neměl by na výběr, jinak by riskoval obrovské problémy.

Ano, je to sice pouze hypotetický scénář. Ale proč je hypotetický? Protože vždycky nakonec někdo poleví a týmu XY na ruku půjde. Při jakémkoliv trejdu je tedy na místě se podívat, jak je na tom váš trejdovací partner se stropem, ale např. také počtem hráčů na dané pozici, zkrátka a dobře proč daný trejd dělá. Ve většině případů za provedením trejdu něco stojí (s výjimkou GMs jako Columbus nebo Vegas, kdy zdůvodněním nejčastěji je „protože trejd…“).

Ale zpátky k příkladu s Capitals. Druhým jednoznačně chybným úsudkem je (přehnaná) důvěra ve kvality svého týmu, kterou rovněž GM Washingtonu stihl předvést ještě v létě 2023, kdy opět do St. Louis poslal 1st pick na rok 2024. Obecně by zde měla zaznít jedna zdravá zásada – nikdy neměnit 1. kolo v draftu na následující sezonu, pokud si nejste hodně jistí, že v té sezoně budete hrát play-off. Protože pokud se tak nestane, necháváte svého trejdovacího partnera mimořádně vydělat. Tohle přesně se GM Washingtonu podařilo v roce 2024. Protože ani se Slavinem v sestavě v sezoně 2023–2024 neudělal play-off, ba dokonce skončil 11. odspodu, takže St. Louis (ve výsledku Montrealu, ale to teď není podstatné) přihrál za defenzivního beka (ano, sice suverénně nejlepšího defenzivního beka NHL, ale nebudeme si nalhávat, že se za takové hráče v PNHL posílá top 15 first pick) celkově 11. výběr v draftu.

A jaká je situace pro příští sezonu, ve které Capitals také nemají 1st pick, a tudíž jsou odsouzeni buďto k tomu hrát za každou cenu play-off, nebo darovat St. Louis další vysoký draft pick? První řada Capitals bude vypadat jako lepší druhá řada opravdu silných týmů a jejich druhá řada bude připomínat spíše třetí. Za obranou Carlson – Slavin už to také nebude žádná sláva. Jediným světlým bodem bude výtečný Bobrovsky v brance (a impozantní Forsberg jako dvojka). Pointa je, že Capitals opět ani zdaleka nemají jisté play-off, protože co do papírové kvality se na Východě naházejí zhruba kolem 8. místa. Je tedy dost dobře možné, že poté, co Blues získali 11th overall za top defenzivního beka, získají podobně vysoký výběr za uvadajícího druhého centra s věkem kolem třicítky. A to se vyplatí!

Jiný příklad toho, jak to nedělat, předvedl letos chvíli před prvním kolem draftu GM Floridy, který poněkud zpanikařil po špatné sezoně Vasilevskiho a chtěl si pojistit brankoviště Stolarzem. Stačilo pár dní a trejd by si nejspíše rozmyslel, ale Veela si nepočkal. Oněch pár dní po trejdu totiž byly zveřejněny parametry, z nichž vyšlo, že Vasilevski je stále lepší než Stolarz. GM Floridy tak vyhodil 1st pick za dvojku na příští sezonu. Nutno ovšem v porovnání s výše uvedeným doplnit dva detaily: Jednak je Stolarz posledních pár let pravděpodobně nejlepší dvojkou NHL a jednak výběry Floridy bývají dlouhodobě poměrně vysoké. Ve výsledku tak nejde o vysloveně zásadní provar, leč něco, co přesně poukazuje na špatné načasování.

Zveřejnění parametrů je ostatně jedním z milníků, na který je potřeba brát v ligových podmínkách zřetel. Někomu může pomoct a někomu naopak uškodit. A to nejen po stránce trejdů, ale také po stránce nabídek smluv. K těm se ale dostanu v dalším článku. Přinejmenším do brankářských parametrů zjevně promlouvá takové množství faktorů (a hlavně zde existuje dost arbitrární seznam důstojných brankářů), že provádět jejich výměny před zveřejněním parametrů pro nadcházející sezonu není téměř nikdy dobrý nápad (samozřejmě to neplatí pro ty, kteří to mají opravdu dobře spočítané a na trejdu chtějí cíleně vydělat). Podobný princip platí také např. u parametru DF u beků. I ten je relativně složitý, a tak se může oproti parametrům lišit i o 3 jednotky. Proto je pro většinu GMs zřejmě lepší počkat až po nových parametrech.

Poslední typ vyčkávání na vhodnou dobu, na který stojí za to upozornit, souvisí s trhem s volnými hráči. Pokud máte v sestavě zejména doplňkové hráče a chcete je přes léto vyměnit za picky, ve většině případů bude lepší počkat na trh s volnými hráči. Samozřejmě někdo na trhu reálně něco uloví, a bude tak spokojen, daleko více ale bude těch GMs, kterým jejich pokusy nevyjdou, a oni tak budou shánět posily do bottom 6, respektive do druhé poloviny obrany. Totéž platí o čekání, až se rozběhne sezona. V té je každoročně několik dlouhých zranění, na která se vyplatí počkat. Protože pokud se silnému týmu zraní důležitý hráč, často je pro něj nutné nahradit jej někým alespoň částečně schopným než svým farmářem. Typicky uspěchaným trejdem byla například loňská výměna Skjeie z Montrealu do Vegas, kdy se Majoš nechal zlákat zbytečně brzo, protože Skjei poté odehrál výbornou sezonu a jeho cena by pravděpodobně byla k jejímu konci ještě vyšší.


New Comment | Edit News