Dneeeees se podíváme zpátky do minulosti na to, jak je to ve skutečnosti s brankáři Colorada. Panovaly zvěsti o mnoha nadpřirozených schopnostech, zmrzačených talentech, špatných výběrech na draftu i o trejdech, které změnily chod organizace. V předchozím díle jsme se soustředili především na dávnou historii, roky 2011 až 2019.

Do sezony 2019/2020 jsme vstoupili s tandemem Martin Jones a Philipp Grubauer, vsadili jsme na dvě tehdy průměrné jedničky v dobré víře, že alespoň jeden z nich se po základní části etabluje na jasného lídra pro Play Off, o to hořčí poznání bylo po začátku základní části profinhl, Jones sice se ziskem 91,3% úspěšnosti zákroků a průměrem 2,77 gólu na zápas překonal Grubauera  (89,6% a 3,37 gólu), ale oproti ligovému průměru prvních 30 brankářů 92,6% to bylo žalostně málo. Pokud nám tahle čísla měla nzančit směřování ve vyřazovací části, tak během snahy dostat se přes první kolo, došlo k naprostému zoufalství. To že jsme narazili na divizního kolegu Stráťu, kdy Wild na 4. místě na západě získali 123 bodů a Avs na 5. místě západní konference „pouze“ 109, byla první propast mezi týmy. To že jsme první dva venkovní zápasy vyhráli (5:4 a 6:0) mohlo značit uklidnění a přenesení vítězné nálady na domácí hřiště. Bohužel realita v dalších zápasech byla úplně jiná. Síla Draisaitla, Zibanejada a McDavida se nám dostatečně ukázala na výsledcích (prohry Avs 3:7, 4:7, 2:4 a 5:6). Průměr šesti inkasovaných branek je docela slušná porce na dotažení, a hlavně se o ni podělili oba brankáři, kteří se tak nějak vzájemně střídali zhruba po 30 minuách.

Chápeme, že soupeř z Minny měl mnohem našlapanější tým, ale samotná situace úspěšnosti brankářů (Jones 89,5% a 3,85 branek na zápas a tragický Grubauer 85,9% a 5,32 branek) nás vedla ke konečnému řešení brankářské otázky.

Grubauer šel hned během otevření přestupového okna. 13.květen 2020 v klidné době, kdy se během Covidu ani nemohlo cestovat, táhl přes půl Ameriky až do Buffala. Aby přišla naše stálice dnešních dní. Connor Hellebuyck.

Trejd byl pro Colorado zásadní svojí velikostí. Odchod Grubauera schytali i Dylan Strome, Anthony Duclair a dříve nadějný prospekt Kale Clague výměnou za držitele Veziny Connora Hellebuycka a podmíněné 3. kolo 2022. Tehdejší optikou jsme byli v širším výběru na Lou Pitch Trophy. Ne každý chce pouštět dva nadějné top6 hráče kterým nebylo ani 24 let, 27letého golmana s úspěšností zákroků v reálném play off 2019/2020 92,2%.

V Coloradu se to stalo realitou. Rok poté Sabres s tím Grubauerem, vyhráli Stanley Cup v profinhl. Tímto ještě jedna gratulace Šavlím. V reálu byl Grubauer v sezoně 20/21 ještě lepší než předchozí sezonu 92,2%, Dylan Strome v Chicagu vyhořel, kdy si zahrál jen 40 zápasů vinou zranění a vysedávání na tribuně se ziskem 17 bodů, Duclair toho také moc nenahrál ale při 43 zápasech stihl 32 bodů, a Hellebuyck s 91,6% byl sice solidní, ale rozdíl dvou mladých útočníků byl až příliš.

No a kde jsou dnes aktéři trejdu. Connor je poslední dvě sezony vždy v užším výběru na Vezinu, aktuálně je nejlepším golmanem NHL a pravděpodobně přidá druhou trofej po letošních skvělých výsledcích. Jeho protihodnota po fantastické sezoně 20/21 je ráda, že se podívá nad 90% a už zamával i Buffalu. Duclair je stejný rebel jako byl dříve, v 28 letech už vystřídal 8 klubů, a jeho statistiky jsou jako na houpačce, potenciál ten chlapec má, ale morálku moc ne. Z Dylana Stroma se stal vinou zranění Backstroma, a drogových seancí Kuznetsova první centr Washingtonu, a Clague je obstojný farmář. Suma sumárum docela vyrovnaný trejd s odstupem času.

Zpět k brankovišti Avalanche. Jones v sezoně 20/21 dělal dvojku výbornému Hellebuyckovi. V play off jsme prošli až do druhého kola, kdenám vystavili stopku Blues, ale dobrý pocit z vyrovnané série se St. Louis dal příslib do budoucna, že alespoň brankoviště bude silnou stránkou Lavin. Po této sezoně se poroučel i stále se zhoršující se Martin Jones. Tímto byla sága tragédů v brankovišti završena.

Nové zítřky

Od sezony 21/22 máme stabilní dvojici v Connoru Hellebuyckovi a Filipu Gustavssonovi. Jistota v bráně je znát a i se slabším týmem v letošní sezoně dokážeme hrát solidní partii. Výčet brankářů byl sice velký, a to ještě nejsme u konce, jak je zřejmé. V sezoně 2022/2023 jsme vsadili vše na okamžitý úspěch, dokud jsme měli silný kádr, a proto k nám přišel poslední mohykán Mike Smith, veterán měl ulevit Connorovi a hlavně držet vlajku i pro play off. To jak loňské play off dopadlo ví celá liga, a že Hellebuycka a Smitha překoná duo Mrázek Stolarz taky.

K této tragické události se už nechceme víc vracet a proto se podíváme jak je to v brankovišti Colorada nyní. Brankáře sice draftujeme sporadicky a většinou v late výběrech. Důvěra ve vývoj maskovaných mužů není příliš velká a víra v Connora s Filipem to vydatně kompenzuje. Oba dokáží odchytat velké zápasy a Connorovi je zatím pouze 30 let, takže ještě nějakou chvíli vydrží, a pokud bude předvádět výkony jako doteď tak nemám potřebu cokoliv měnit.

Situace na farmě je poněkud zanedbaná, jediný slušně vypadající brankář Mack Guzda toho letos moc neodchytal, ale je mu stále 23 let a dokázal, že chytat umí. Mnohem víc si ale slibuji od ruského tandemu Ilya Nabokov a Maxim Motorygin – oba nyní 21 let, pokud se někdy dostanou z Ruska. Minimálně Nabokov může jít ve šlépějích Shesterkina se Sorokinem. Ilya významnou porci 43 zápasů z 68 špílů základní části KHL odchytal jako dvacetiletý (21. narozeniny oslavil až v březnu) s výbornou úspěšností zákroků 93% a 2,15 branky na zápas, dostal se do TOP5 golmanů KHL, a drží šance Metallurgu na finále Gagarinova poháru s 94% úspěšností v play off. V zástupu maskovaných mužů ještě stojí dánský Kristers Steinbergs a nedobře se vyvíjející Tristan Lennox. Věříme, že i odměna za tento článek pomůže rozšířit listinu brankářů o další zajímavé jméno.

Abychom učinili nadpisu obou článků za dost tak tady je celkové summary po zemích

Kanada – Cam Ward, Corey Crawford, Jake Allen, Mike Smith, Martin Jones, Andrew Raycroft, Curtis McElhinney

USA – Connor Hellebuyck, Craig Anderson, Rick DiPietro

Rusko – Evgeniy Nabokov, Ilya Nabokov, Maxim Motorygin, Ivan Nalimov

Švédsko – Filip Gustavsson, Anders Lindback, Lars Johansson

Německo – Philipp Grubauer, Thomas Greiss

Švýcarsko – Reto Berra

Slovensko – Peter Budaj, Jaro Halák

Česko – Marek Mazanec, Matěj Machovský

Finsko – Fredrik Norrena

Dánsko/Lotyšsko – Kristers Steinbergs