Back to News Index


Tržní principy v PNHL 101 aneb jak nedělat stupidní trejdy

Rád bych, výjimečně neironicky, vysvětlil, jak fungují tržní mechanismy v PNHL, neboť mám pocit, že pro řadu GMs by tohle osvětlení mohlo být velmi nápomocné. Předem chci říct, že uvedený text nejsou nějaké prezentované dojmy či subjektivní názor, ale aplikace učebnicového výkladu do prostředí PNHL. Nechť si z toho každý vezme, co chce.

Pojďme začít u opáčka občanské výchovy ze základní školy, popř. nějakých ekonomických základů ze střední. Trh je místo, kde se střetává nabídka s poptávkou. To je, řekněme, definice, kterou najdete v každé učebnici ekonomiky, ekonomie a určitě i na wikipedii. Jak to ale funguje ve skutečnosti?

Řekněme, že jeden rok se urodí příliš mnoho jablek, a jejich prodejci (pěstitelé) tak na trhu budou soupeřit o zájem nakupujících a nakupující budou mít výhodu (nabídka převyšuje poptávku). Budou si moci vybírat lepší nebo levnější jablka, nechávat se přesvědčovat. Následující rok se ale urodí jablek extrémně málo, tak málo, že nebude možné uspokojit poptávku. Nakupující tak budou muset brát, co je zrovna k dispozici, a platit vyšší ceny za jablka, která by rok předtím vyhodili do koše, výhodu tedy budou mít prodávající (poptávka převyšuje nabídku).

Nyní si tuto poučku a tento příklad pojďme převést do prostředí PNHL a ukázat na dvou praktických příkladech.

Pakliže je v lize něco tuctové a snadno sehnatelné zboží, je zřejmé, že nabídka převyšuje poptávku. V takovém případě je ze strany nakupujících na místě hledat co nejlevnější či jinak výhodnou alternativu a nebrat hned prvního tuctového hráče, který je k dispozici. Příkladem mohou být defenzivní beci či útočníci do bottom six. Dá se říct, že defense-first beků kolem třicítky je v lize vždycky k dispozici kvantum a má-li tedy někdo zájem o podobného beka, jednoduše si může vybírat toho, který bude dostupný za nejlepších podmínek. Za takového hráče tím pádem zpravidla nemusím zaplatit nijak vysokou cenu, protože mám jednoduše spoustu možností.

Pozitivním příkladem tohoto pravidla může být trejd Erika Gudbransona z Vegas do Chicaga. Nedalo se snad za Gudbransona dostat více než 7. kolo? Pravděpodobně dalo. Ale obě strany (možná) věděly, že Chicago je ve výhodnějším postavení. K dispozici v tu chvíli bylo hned několik defenzivních beků s končící smlouvou, a Chicago si tak mohlo vybírat. Naproti tomu Vegas předem věděli, že Gudbransona nezvládnou podepsat, a tak za něj buď dostanou alespoň něco, nebo vůbec nic.

Podobně lze hodnotit trejdy Mikheyeva z Pittsburghu do Montrealu za 4. kolo nebo Rakella do Chicaga za 3. kolo. I zde se v obou případech nabízí otázka: „Copak se za ty hráče nedalo dostat víc?“. Odpověď zní: „Dalo, ale od koho?“. Jestliže manažeři Pittsburghu a Ottawy vyhodnotili, že se daných útočníků chtějí zbavit (vytvořili nabídku), ale nebyla po nich dostatečná poptávka, museli jednoduše jít s cenou dolů = fungující tržní mechanismus.

Zde bych rád zmínil také příklad trejdu Anthonyho Stolarze na Floridu za 1st pick Panthers 2025. Tato výměna vytváří skvělý kontrast zejména s jinou uvedenou níže. Florida je dlouhodobě jedním z nejsilnějších týmů ligy a pravidelně končí minimálně v konferenčním finále. Je zde tedy předpoklad, že pokud si udrží dosavadní kvalitu, bude tento pick patřit k nejhorším prvním kolům i na příštím draftu. Tomuto předpokladu se ale postavila do cesta mimořádně špatná sezona Vasilevskiho v brance. GM Panthers tak potřeboval obstarat někoho, kdo by mu příští rok mohl dělat jedničku. V praxi to znamená zajistit si brankáře, který má jednak dostatečné kvality a jednak je vůbec reálně dostupný pro trejd.

Pokud bychom sečetli obě tyto varianty, vyjde nám, že GM Panthers tolik možností reálně neměl = vznikl zde převis poptávky nad nabídkou. Dal se obstarat lepší gólman v poměru cena/výkon? Možná, ale spíše nikoliv.

Zde lze GM Panthers vytknout snad jen jedinou věc, a tou je podcenění počtu zápasů Vasilevskiho vs. Stolarze. Díky nim totiž Vasilevski bude nakonec pravděpodobně lepším brankářem než Stolarz, což je tím, co z tohoto trejdu udělá pro Panthers nevýhodný. Protože 1st pick za brankářskou dvojku je z výše uvedeného důvodu zkrátka příliš. Časovému aspektu se ale budu věnovat v jiném článku.

Opačným příkladem je třeba výměna práv na podpis Milese Wooda do Philadelphie za 3. kolo. Samozřejmě trejd obsahoval několik dalších položek, ale pokud bychom je nějak přirozeně vykrátili, zbyla by nám tato podoba. Miles Wood je útočník, jakých má každý tým NHL k dispozici několik. Není v podstatě ničím výjimečný. Podobných forwardů bývá k dispozici mnoho na trhu s volnými hráči. Utrácet za něj třetí kolo se tak jeví jako vysoce neefektivní, obzvlášť když uvážíme, že je nutné jej navíc podepsat. Ostatně se stačí podívat o odstavec výše. Z toho vyplývá, že Rakell a Wood šli za stejné odstupné, ačkoliv jde kvalitativně o diametrálně odlišné hráče.

Dalším negativním příkladem je výměna Eliase Lindholma do Washingtonu za 1st pick Capitals 2025. Opět platí, že i zde byly součástí výměny další položky. Jejich hodnota ale nebyla nijak signifikantní. Capitals letos nehráli play-off a jejich tým se do příštího roku nemá nijak dramaticky zlepšit. Horší sezonu než předchozí měla přibližně polovina útočníků týmu. Jediným pozitivním faktorem pro zlepšení Caps v příští sezoně je Bobrovsky v brance. Washington tak zdaleka není tým s „garantovaným" play-off.

Přesto neváhal vyhodit velmi pravděpodobný middle 1st round pick za útočníka, jemuž táhne na 30 let, nemá v NHL smlouvu na příští sezonu (a není tedy jasné, kde skončí) a má za sebou nejhorší sezonu od ročníku 2017–18. Figuroval zde snad převis poptávky nad nabídkou? Těžko. Podobných hráčů bylo k dispozici hned několik. A z opačné perspektivy lze říci, že pokud by GM Washingtonu veřejně deklaroval, že nabízí svoje první kolo na příští rok za co nejlepšího útočníka, s velkou pravděpodobností by dostali lepší nabídky, než byla tato. Nerespektování tržních zásad tak vyšlo GM Capitals pořádně draho.

Závěrem chci zmínit, že cokoliv z výše uvedeného neslouží k urážce kohokoliv. To udělám zase někdy jindy. Záměrem bylo na příkladech ukázat, jak lze aplikovat tržní principy v PNHL.


Nouveau Commentaire | Edit News